Děkujeme za pochopení.
J17a93n 74R22á88ž
Zapomněl jste se zmínit, že existuje i osobnostní typ "C" který neumí vyrobit ani jeden počítač, vypěstovat ani jednu kukuřici a nedokáže to ani po absolvování technického, či praktického směru výuky.
Pro ně je nutno, i z ohledem na naplnění politicky motivovaného cíle zvýšit procento universitně vzdělaných občanů, vytvořit třetí směr, sice v praxi nevyužitelný, ale dopomůže osobám typu "C" naplnit i jejich touhu po bezplatném univerzitním vzdělání.
Rozumím Vašemu článku dobře, že mít strategický cíl hodně universitně vzdělaných občanů bez toho, abychom vzali do úvahy společenskou potřebu a individuální vlastnosti jednotlivců, je naprostá hloupost?
P.S. Jediný způsob vzdělávání má smysl podporovat a tedy neomezovat nikoho v zajmu ho absolvovat je ten, který produkuje absolventy schopné nabyté vědomosti uplatnit v souladu s celospolečenskými potřebami.
P20a96v29e29l 21D48o24l20e98ž36e62l
Nezapomněl, ale máte pravdu. Můj příklad nemá být komplexní ekonomcikou analýzou vzdělávání. Pouze se snažím v zásaděna triviálním případu Ricardovy komparativní výhody ukázat, že někteří kolegové se mýlí, domnívají-li se, že čím vyšší formální vzdělání a pro čím větší podíl populace, tím obecně lépe. nemyslím si, že to tak je a to ani z pohledu čistě ekonomického, tak z pohledu společenského. Nicméně návrh na přidání osoby C do příkladu je velice zajímavý a také mě napadl. Tato osoba je totiž tou, která bude za určitých okolností nezaměstnaná a nejen pan Šteffl argumentuje tím, že vyšší všeobecné vzdělání vede k nižší míře nezaměstnanosti. Snažil jsem se ukázat, že to obecně není (a v reálném světě ani nikdy nebude) pravda, protože vyšší vzdělání není nadmnožina toho nižšího. Jedná se o dvě množiny, které možná mají nějaký společný průnik, ale také mají části mimo něj.
Veřejný vzdělávací systém není systémem pro naplňování touhy jednotlivců, nýbrž systémem, který produkuje z veřejných zdrojů obrovské pozitivní externality a zabraňuje mnohým externalitám negativním. Pokud si někdo soukromně chce koupit diplom ze soukromé vysoké školy za dvacet tisíc, nechť si ho klidně koupí, ale nechť se netají tím, že je koupený.
"Rozumím Vašemu článku dobře, že mít strategický cíl hodně universitně vzdělaných občanů bez toho, abychom vzali do úvahy společenskou potřebu a individuální vlastnosti jednotlivců, je naprostá hloupost?"
Ano, to je jedna z věcí, kterou tvrdím. Tím ovšem neříkám, že vzdělání má být poměřováno čistě utilitárně. Potřebujeme aplikovaný i základní výzkum. Nepotřebujeme ale uklízečky s docenturou z uklízení, ani esoteriky s profesurou z věštění z křišťálové koule. Nedělejme vědu z trivialit. Je to extrémně nebezpečné - nabourává to hodnoty i autority.
F88r62a40n58t37i45š24e31k 11P45e37t94r53í58k
Pro otrokáře může mít smysl omezovat některým svým otrokům přístup ke vzdělávání.
V našich podmínkách nedává název článku smysl. Chybí zde, kdo by komu omezoval přístup ke vzdělávání.
A to chybí i v uvedeném příkladu.
Pokud není uvedeno, komu patří výrobna počítačů a komu pěstírna kukuřice, kdo bude a za kolik nabízet vzdělávání tak příklad nedává smysl.
P11a74v73e51l 83D18o14l83e36ž94e37l
Pan Šteffl myslel omezování přístupu k formálnímu vzdělávání prostřednictvím přijímacích zkoušek a centrálních maturit. Příklad lze samozřejmě obohatit o další vlivy, ale neřekl bych, že zrovna o informaci o tom, kdo co vlastní.
L96u61k16á92š 35J32í89l93e14k
Tedy tvrdíte, že člověk by se měl vzdělávat tak, aby mohl své znalozti využít v praxi?
P27a92v61e69l 78D57o60l89e87ž73e69l
Za veřejné peníze ano. Já se třeba chci vzdělávat i mimo svůj původní obor, v němž pracuji, ale čistě pro svojí potřebu rozumět světu. Takové vzdělávání bych si ale zcela jistě měl hradit sám, protože z toho nikomu, kromě mě, žádná přidaná hodnota neplyne.
Žebříčky
- Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
- Jiří Turner
Hloupí Švédové vstupují do NATO a prozíraví Slováci možná opráší Varšavskou smlouvu
- Josef Nožička
Kdo všechno je vlastně podle ministra Lipavského "bezpečnostním rizikem"?
- Eduard Gajdoš
Co doopravdy řekl Bill Clinton v Praze a co slyšeli Češi. Má cenu jednat s Rusy?
- Jiří Turner
Tomáš Klus, Tomáš Halík a jiní „pomatenci“
- Milan Smutný
Za e-autem v Německu zůstávají emise CO2 emise dvakrát vyšší než ze spalovacích motorů
- Bohumír Šimek
Akce překabátěných komunistů
- Irena Houdková
Šéf začal kolegyni zvát na samostatné porady. Nebo to nebyly porady?
- Tomáš Vodvářka
Platby u lékaře jako never ending story
- Aleš Merta
Volby do Evropského parlamentu rozhodne "pražská kavárna"
- Josef Nožička
Kdo všechno je vlastně podle ministra Lipavského "bezpečnostním rizikem"?
- Petr Hannig
Poslední papež se jim náhle nehodí.
- Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
- Jiří Turner
Hloupí Švédové vstupují do NATO a prozíraví Slováci možná opráší Varšavskou smlouvu
- Milan Smutný
Za e-autem v Německu zůstávají emise CO2 emise dvakrát vyšší než ze spalovacích motorů
- Jan Ziegler
Co se divíte Češi, Hitler Vás neokupoval, pouze prosazoval svoje zájmy
- Ivan Chválny
Český Absurdistán aneb Babišova posedlost komprem
- Jiří Jurčák
Výbuch demokratické sopky a výron té správné demokratické demokracie
- Tomáš Vodvářka
Platby u lékaře jako never ending story
- Tomáš Flaška
My, nebozí manipulovaní Češi, jsme se nějak vymkli kontrole