Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

J17a93n 74R22á88ž

12. 7. 2016 13:34

Zapomněl jste se zmínit, že existuje i osobnostní typ "C" který neumí vyrobit ani jeden počítač, vypěstovat ani jednu kukuřici a nedokáže to ani po absolvování technického, či praktického směru výuky.

Pro ně je nutno, i z ohledem na naplnění politicky motivovaného cíle zvýšit procento universitně vzdělaných občanů, vytvořit třetí směr, sice v praxi nevyužitelný, ale dopomůže osobám typu "C" naplnit i jejich touhu po bezplatném univerzitním vzdělání.

Rozumím Vašemu článku dobře, že mít strategický cíl hodně universitně vzdělaných občanů bez toho, abychom vzali do úvahy společenskou potřebu a individuální vlastnosti jednotlivců, je naprostá hloupost?

P.S. Jediný způsob vzdělávání má smysl podporovat a tedy neomezovat nikoho v zajmu ho absolvovat je ten, který produkuje absolventy schopné nabyté vědomosti uplatnit v souladu s celospolečenskými potřebami.

0 0
možnosti
Foto

Nezapomněl, ale máte pravdu. Můj příklad nemá být komplexní ekonomcikou analýzou vzdělávání. Pouze se snažím v zásaděna triviálním případu Ricardovy komparativní výhody ukázat, že někteří kolegové se mýlí, domnívají-li se, že čím vyšší formální vzdělání a pro čím větší podíl populace, tím obecně lépe. nemyslím si, že to tak je a to ani z pohledu čistě ekonomického, tak z pohledu společenského. Nicméně návrh na přidání osoby C do příkladu je velice zajímavý a také mě napadl. Tato osoba je totiž tou, která bude za určitých okolností nezaměstnaná a nejen pan Šteffl argumentuje tím, že vyšší všeobecné vzdělání vede k nižší míře nezaměstnanosti. Snažil jsem se ukázat, že to obecně není (a v reálném světě ani nikdy nebude) pravda, protože vyšší vzdělání není nadmnožina toho nižšího. Jedná se o dvě množiny, které možná mají nějaký společný průnik, ale také mají části mimo něj.

Veřejný vzdělávací systém není systémem pro naplňování touhy jednotlivců, nýbrž systémem, který produkuje z veřejných zdrojů obrovské pozitivní externality a zabraňuje mnohým externalitám negativním. Pokud si někdo soukromně chce koupit diplom ze soukromé vysoké školy za dvacet tisíc, nechť si ho klidně koupí, ale nechť se netají tím, že je koupený.

"Rozumím Vašemu článku dobře, že mít strategický cíl hodně universitně vzdělaných občanů bez toho, abychom vzali do úvahy společenskou potřebu a individuální vlastnosti jednotlivců, je naprostá hloupost?"

Ano, to je jedna z věcí, kterou tvrdím. Tím ovšem neříkám, že vzdělání má být poměřováno čistě utilitárně. Potřebujeme aplikovaný i základní výzkum. Nepotřebujeme ale uklízečky s docenturou z uklízení, ani esoteriky s profesurou z věštění z křišťálové koule. Nedělejme vědu z trivialit. Je to extrémně nebezpečné - nabourává to hodnoty i autority.

0 0
možnosti
Foto

Pro otrokáře může mít smysl omezovat některým svým otrokům přístup ke vzdělávání.

V našich podmínkách nedává název článku smysl. Chybí zde, kdo by komu omezoval přístup ke vzdělávání.

A to chybí i v uvedeném příkladu.

Pokud není uvedeno, komu patří výrobna počítačů a komu pěstírna kukuřice, kdo bude a za kolik nabízet vzdělávání tak příklad nedává smysl.

0 0
možnosti
Foto

Pan Šteffl myslel omezování přístupu k formálnímu vzdělávání prostřednictvím přijímacích zkoušek a centrálních maturit. Příklad lze samozřejmě obohatit o další vlivy, ale neřekl bych, že zrovna o informaci o tom, kdo co vlastní.

0 0
možnosti

Tedy tvrdíte, že člověk by se měl vzdělávat tak, aby mohl své znalozti využít v praxi?

0 0
možnosti
Foto

Za veřejné peníze ano. Já se třeba chci vzdělávat i mimo svůj původní obor, v němž pracuji, ale čistě pro svojí potřebu rozumět světu. Takové vzdělávání bych si ale zcela jistě měl hradit sám, protože z toho nikomu, kromě mě, žádná přidaná hodnota neplyne.

0 0
možnosti

Žebříčky

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS