Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Může mít nějaký smysl omezovat přístup ke vzdělávání?

12. 07. 2016 9:43:54
Často slýchávám, že vzdělání je jako přírodní pramen čisté vody, z něhož má být každému dopřáno pít co nejvíce a co nejdéle. Jenže ono se ukazuje, že lidé jsou různí a někomu se z té přemíry pití pramenité vody brzy obrátí kufr.

17.5.2016 Ondřej Šteffl napsal: "Měli bychom přece přemýšlet hlavně o tom, jak zajistit, aby všichni (všichni!) uměli co nejvíc. Žákům pomáhat, podporovat je, dát jim příležitost. Místo toho řešíme, koho a jak od dalšího vzdělávání oddělit nebo dokonce odradit. Selektovat ty, kteří nesplňují naše, jak se ukazuje někdy dost podivná, kritéria."

Obávám se, že problém takto triviální není. Ano, zamezování přístupu ke vzdělání na první pohled vypadá, jako plýtvání, neboť navozuje dojem, že takový alokační proces není Pareto efektivní. Pomiňme teď skutečnost, že po tom, aby bylo někomu zamezeno se vzdělávat, skutečně nikdo nevolá a podívejme se na jednoduchý příklad.

Mějme pro jednoduchost ekonomiku, která produkuje pouze dva statky - počítače a kukuřici. Výroba počítačů je náročná, ale pro jednoduchost předpokládejme, že jí svede jeden člověk (jde o zjednodušení čistě z didaktických důvodů). Mějme v ekonomice dva výrobce. Budu jim říkat osoba A a osoba B. Osoba A je nadána technicky, osoba B nikoliv. Před zahájením vzdělávání ekonomika nic neprodukuje, protože ani osoba A, ani osoba B neumí ani vyrobit počítač, ani vypěstovat kukuřici. Osoba A, jakožto technicky nadaná, se po ročním TECHNICKÉM vzdělávání dokáže dostat do stavu, kdy vyrobí 10 počítačů za měsíc, nebo za stejný čas vypěstuje 100 kukuřic, zatímco po ročním PRAKTICKÉM vzdělávání je schopna vyrobit 1 počítač za měsíc, nebo za stejnou dobu vypěstovat 150 kukuřic. Osoba B, jako technicky ne příliš nadaná je schopná se za rok TECHNICKÉHO vzdělávání dostat do stavu, kdy vyrobí dva počítače za měsíc, nebo vypěstuje 50 kukuřic a za rok PRAKTICKÉHO vzdělávání není schopna vyrobit žádný počítač za měsíc, nebo vypěstovat za tutéž dobu 100 kukuřic. Dejme tomu, že jeden počítač stoj9 na trhu 100 jednotek a jedna kukuřice 5 jednotek.

Nejvíce ekonomika vyprodukuje tehdy, když A je vzdělán technicky a vyrábí počítače a B je vzdělán prakticky a pěstuje kukuřici. Ze všech možných kombinací vzdělání a alokací výroby. Obecně tedy ROZHODNĚ NEPLATÍ, že táhnout nebožáka osobu B k nějakému technickému vzdělání, má za všech okolností smysl. A přitom si všimněte, že osoba B je horší, než osoba A i v pěstování kukuřice, ale přesto má v ekonomice své místo a něco produkuje. Spočítejte si to. Dostaneme se na celkový výnos 18000 peněžních jednotek/rok.

A to jsme zcela zanedbali přímé i nepřímé náklady na vzdělání i náklady neoprávněného dosažení vysokého formálního vzdělání. Například náklady na to, že při výrobě počítačů bez technického vzdělání čas od času dochází ke smrtelnému úrazu elektrickým proudem, nebo při pěstování kukuřice bez praktického vzdělání občas dojde k situaci, že celá úroda shnije a pak nasatává hladomor.

Jasně, že jde o hodně zjednodušený příklad, který posuzuje vzdělávání pouze z kvantitativního pohledu, nicméně i tak jednoznačně ukazuje, že v ekonomickém světě (tj. ve světě s omezenými zdroji, což je svět, v němž žijeme - ať se to komu líbí, či nelíbí), nemusí ani zdaleka být vždy nejvýhodnější to, co se "zdravému selskému rozumu" jeví jako postup nejvýhodnější jaksi sám o sobě. Není tedy rozhodně pravda, že je vždy nejlepší strategií vzdělávat každého co to jen jde. Nemá smysl táhnout osobu B k prestižnímu TECHNICKÉMU vzdělání, byť je po jeho absolvování schopna vyrábět i počítače, zatímco bez něj nikoliv.

Lidé jsou různí a mají různé potřeby. Nařizovat jim befelem, aby svůj čas trávili neefektivně, je projevem naprosté hlouposti. Jenže pan Šteffl není hloupý. On jen nepochopil, že cílem vzdělávání je člověk vzdělaný, nikoliv člověk socializovaný a mravný a že naučit se učit, aniž bych "učení se" praktikoval, není dost dobře možné.

Autor: Pavel Doležel | úterý 12.7.2016 9:43 | karma článku: 15.60 | přečteno: 517x

Další články blogera

Pavel Doležel

Nejhorší problém českého školství podle Daniela Münicha

Daniel Münich v dnešním článku v HN říká: "Vzdělávací politiku od úrovně státu až dolů na úroveň jednotlivých škol u nás stále více komplikují odlišné a často až nesmiřitelné názory na roli školy a vhodné přístupy ke vzdělávání.

30.8.2016 v 10:49 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 665 | Diskuse

Pavel Doležel

Zenonova první aporie nepochopená "expertem" na vzdělávání

V pátečních Lidových novinách vyšel Bohumilu Kartousovi, který často vystupuje v médiích jako "expert na vzdělávání", článek, v němž se zamýšlí nad uplynulým školním rokem. Zamýšlí se ovšem blbě.

3.7.2016 v 12:01 | Karma článku: 25.18 | Přečteno: 709 | Diskuse

Pavel Doležel

Byla letošní maturita v souladu se zákonem?

Pánové Botlík a Hausenblas, kteří se dlouhodobě zabývají kritikou státní maturity, zveřejnili tento týden materiál, podle nějž nebyla letošní maturita v souladu se školským zákonem. S jejich argumentací zásadně nesouhlasím.

1.7.2016 v 0:54 | Karma článku: 13.33 | Přečteno: 432 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jakub Zeman

Pane Lavičko, tohle se vám nepovedlo

Musím se přiznat, že patřím mezi fanoušky trenéra Lavička. Stejně jako on si myslím, že slušnost není slabost a jeho konce ve Spartě jsem nepochopil. Ale na právě probíhajícím šampionátu mě zklamal a výsledek padá na jeho bedra.

25.6.2017 v 16:50 | Karma článku: 23.26 | Přečteno: 795 | Diskuse

Pavel Kamas

Nemám rád cyklisty ...

... nebo něco podobného si dnešního odpoledne pomyslel onen trpělivý muž středního věku. Budiž jeho myšlenky vryty do zlata.

25.6.2017 v 14:51 | Karma článku: 15.80 | Přečteno: 1303 | Diskuse

Michal Blahout

Dehumanizace a islám

Dehumanizace, česky též znelidštění, je jev (proces), který způsobuje, že jsme schopni se dopouštět ohavností, jako jsou genocidy a holokaust.

25.6.2017 v 14:27 | Karma článku: 27.01 | Přečteno: 603 | Diskuse

Petr Bajnar

300 let Svobodných zednářů

Slovo „esoterika“ vzbuzuje v současnosti u řady lidí pocit něčeho iracionálního a fantasmagorického.

25.6.2017 v 14:15 | Karma článku: 10.57 | Přečteno: 213 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Menší ryba taky ryba

Rusové hlásí, že zabili šéfa Islámského státu Baghdádího (je-li tomu tak, pak velká gratulace) a z úspěchu se těší také Egypťané. Byť jde o likvidaci zločince, o kterém většina návštěvníků těchto stránek bude číst poprvé.

25.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 14.13 | Přečteno: 306 | Diskuse
Počet článků 4 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 580

Je mi 37 let, pracuji přes 10 let v oblasti řízení finančních rizik. Vystudoval jsem ekonomickou teorii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, jednooborovou matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze a obor finance a účetnictví na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy Univerzity v Brně. Od září nastupuji ke studiu řízení podniku na VUT v Brně, kde bych si chtěl doplnit své znalosti v oblasti řízení podniku, controllingu a auditu. Mám rád filosofii a historii.

Ve svém blogu se chci zabývat tématem vzdělávání. Vzdělání a vědění považuji za jedny z nejvyšších životních hodnot a tudíž mě trápí snaha destabilizovat vzdělávací systém. Jsem zastáncem myšlenky státních maturit, povinné maturity z matematiky i centralizovaných přijímacích zkoušek na střední školy.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.